Cévní mozková příhoda

nebo také iktus či mozková mrtvice, patří mezi nejobávanější a nejzávažnější civilizační onemocnění dnešní doby. Postihuje hlavně lidi po 70. roce života. Stále častěji se však vyskytuje u osob v produktivním věku. Mrtvice je hlavní příčinou úmrtí a invalidity u nás i ve světě. Je na třetím místě v úmrtnosti, a to po kardiovaskulárních a onkologických onemocněních.

Mechanismy vzniku tohoto onemocnění

Klasifikace cévních mozkových příhod podle mechanismu vzniku Onemocnění známé mezi laickou veřejností též pod pojmem „mozková mrtvice“. Dále se můžeme setkat i s označením „iktus“ (latinsky ictus znamená úder).

Příčinou vzniku tohoto onemocnění jsou dva mechanismy. Jedná se buď o mozkovou ischemii – nedokrvení, anebo jde o hemoragii – krvácení. (Jedlička, Bočan, 1994).

Klasifikace cévních mozkových příhod podle průběhu onemocnění Holman (2005)

TIA (tranzitorní ischemická ataka)

  • je charakterizována rychlým a neočekávaným vznikem mozkové symptomatologie, která do 24 hodin odezní, často činí dojem prekolapsu s lehkou závratí a poruchou vizu. Je to varovný signál. Příčinou bývá nejčastěji dočasný uzávěr cévy aterosklerotickým plátem nebo krevní sraženinou.

RIND (Reverzíble ischemic neurologic deficit)

  • je protrahovaný reverzibilní ischemický neurologický deficit, který vymizí do 1-2 týdnů.

Progredující cévní mozková příhoda (Progresive Stroke)

  • cévní mozková příhoda se dále rozvíjí, zpravidla do 3-5 dnů.

Dokončená cévní mozková příhoda (Complete Stroke)

  • kdy nedojde k úpravě do 24 hodin, stav se dále rozvíjí a klinické příznaky zůstávají i po dobu několika týdnů stejné.

Rizikové faktory vzniku cévní mozkové příhody

Jsou to nejrůznější rizikové faktory, které způsobují vznik aterosklerózy mozkových tepen. Ta je hlavní příčinou vzniku mozkové mrtvice.
​
U aterosklerózy jde v podstatě o usazování látek tukové povahy kolujících v krvi do cévní stěny. Tím dochází k zúžení až uzávěru takto postižené cévy. Dělí se na dvě skupiny, a to na neovlivnitelné rizikové faktory a ovlivnitelné rizikové faktory.

Neovlivnitelné rizikové faktory

Tyto faktory jsou velice špatně ovlivnitelné, některé nelze ovlivnit vůbec.

Věk

  • se stoupajícím věkem je riziko výskytu mrtvice vyšší. Rozvojem aterosklerózy jsou ohroženi hlavně muži nad 45 let a ženy nad 55 let.

Pohlaví

  • výskyt mrtvice je vyšší u mužů než u žen. V pozdějším věku však tento rozdíl mizí.

Genetická zátěž

  • jsou rodiny, kde je výskyt tohoto onemocnění častější než v jiných rodinách. Podstatou je výskyt geneticky podmíněných rizikových faktorů, jako může být např. dyslipidémie, cukrovka atd.

Meteorologické podmínky

  • na vzniku mrtvice se podílí hlavně vliv příliš vysokých a příliš nízkých teplot, především jejich rychlá změna.

Ovlivnitelné RF

Tuto skupinu rizikových faktorů lze dále rozdělit na skupinu chorob a skupinu faktorů spojených s životním stylem.

Skupina chorob

Arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak)

  • je rizikovým faktorem pro mozkovou ischemii i krvácení.

Onemocnění srdce

  • hlavně infarkt myokardu, u něhož se mrtvice vyskytuje až v 38 %. Dále je to fibrilace síní (míhání síní), která zvyšuje riziko vzniku mrtvice až 6x.

Diabetes mellitus („cukrovka“)

  • toto onemocnění zvyšuje riziko mrtvice až 3x, a ohroženy jsou hlavně ženy. Tato metabolická porucha způsobuje i časté opakování mrtvice.

Dyslipidemie

  • jde o poruchu metabolismu látek tukové povahy (lipidů) v organismu. Tato porucha vede k rozvoji aterosklerózy.

Skupina faktorů I.

Obezita

  • je rizikovým faktorem vzniku předčasné aterosklerózy u osob mladších než 50 let. Obezita bývá doprovázena i vyšší náchylností k poruše lipidového metabolismu a k dalším rizikovým faktorům, jako je hypertenze a „cukrovka“.

Alkohol

  • konzumace alkoholu má na vznik mrtvice přímý a na dávce závislý vliv. Výrazná konzumace alkoholu je spojena se vznikem a zhoršením arteriální hypertenze a s rozvojem dyslipidemií. Některé studie prokazují preventivní vliv mírné konzumace alkoholu, při níž se zvyšuje hladina HDL „dobrého“ cholesterolu. Oba účinky alkoholu jsou však ovlivněny i řadou dalších faktorů, jako jsou například stravovací návyky.

Kouření

  • látky z cigaretového kouře mají přímé účinky na cévní stěnu. Riziko vzniku mrtvice se u kuřáků zvyšuje 2 x. Při současné přítomnosti hypertenze a dyslipidemie je riziko daleko větší. Vznikem mrtvice jsou ohroženi i pasivní kuřáci.

Hormonální antikoncepce

  • hlavně její dlouhodobé užívání.

Skupina faktorů II.

Dietní návyky

  • negativně působí hlavně zvýšený příjem sodíku potravou díky nadměrnému solení, dále pak zvýšený přísun živočišných tuků, nedostatek vitamínů atd.

Nedostatečná tělesná aktivita

  • má vliv na rozvoj obezity a řady dalších rizikových faktorů.

Stres

  • jeho vliv je značný hlavně pro špatný a uspěchaný životní styl dnešní doby.

Incidence iktů v ČR

Cévní mozkové příhody jsou častá a závažná onemocnění. Incidence v České republice je okolo 400 onemocnění na 100.000 obyvatel za rok. Udává se, že více než 1/3 nemocných umírá do1 roku. Z pacientů, kteří přežijí, je polovina odkázána na péči sociálních ústavů (Bauer, 2002).

Možné příznaky a symptomy cévních mozkových příhod

  • postižení je ve většině případů charakterizované motorickými a senzorickými poruchami
  • slabostí až ochrnutím nebo poruchou citlivosti poloviny těla
  • náhlou poruchou ostrosti vidění, dvojitým viděním
  • může být jednostranná slepota
  • náhlá porucha řeči, sluchu
  • náhle vzniklá nevysvětlitelná závraťaj.

Tyto neurologické poruchy mohou být různé a odlišně závažné, podle lokalizace a rozsahu postižení mozkové tkáně.

Prognóza pacienta po cévní mozkové příhodě

V závislosti na závažnosti postižení a poskytnuté léčbě lze po 3 měsících od mozkové příhody očekávat asi 20 % mortalitu-úmrtnost, 30-40 % invaliditu a 40-50 % pravděpodobnost částečného nebo úplného vyléčení.

Záleží na:

  • lokalizaci a rozsahu poškození mozkové tkáně,
  • věku a přidružených onemocněních pacienta (především stavu kardiovaskulárního aparátu),
  • správném zajištění vitálních funkcí a poskytování intenzivní péče v akutním období,
  • včasnosti diagnózy a zahájení léčby (Kalita a kol, 2006).